Je to příběh, ve kterém šlo o to nejcennější – o přežití každého Čecha i celého národa.
Jeho děj se odehrál právě před sedmdesáti lety.
Je nejdramatičtějším z našich moderních dějin.
15. března 1939 obsadila německá armáda Čechy a Moravu a 16. března 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava.
Stateční vlastenci se zapojili do odboje – doma i v cizině, začíná 2. odboj v našich dějinách.
Koncem září 1941 je zastupujícím říšským protektorem jmenován Reinhard Heydrich.
Byl klíčovým mužem třetí říše, byl spoluautorem holocaustu, pracoval efektivně a s ohromným zápalem. Odpovídal rasovým teoriím - blond, štíhlý, vysoký, s prsty pianisty, s řečí, která práskala jako bič, místo nosu zoban dravce, který žere lidské maso.
Hned po příchodu do Prahy vyhlásil první stanné právo, nechal zatknout předsedu vlády
Aloise Eliáše, rozběhl se kolotoč zatýkání, poprav, transportů do koncentračních táborů.
Skupina Antropoid z Londýna, kterou tvořili dva speciálně vycvičení parašutisté - Čech Jan Kubiš a Slovák Jozef Gabčík, měla provést atentát na Heydricha.
Atentát uskutečnili po několikaměsíční přípravě v Praze – Kobylisích 27. května 1942 v 10.35. Atentát trval pouhých 20 vteřin.
Jan Kubiš a Jozef Gabčík spolu s pěti členy dalších paraskupin v následujících dnech přicházejí do úkrytu poskytnutého českou pravoslavnou církví v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resolově ulici v Praze.
Heydrich byl vážně zraněn a osmý den po atentátu zemřel.
Začíná období heydrichiády - období tvrdých represálií proti českému odboji a národu.
Nacisté po atentátu běsnili, Heydrich byl nejvyšší nacistický představitel, který byl odbojáři v Evropě zabit.
Znovu bylo vyhlášeno stanné právo, následovaly popravy / 1 500 osob včetně Eliáše / a
vyvraždění vesnic Lidice u Kladna /10. 6. 1942 / a Ležáky u Chrudimi / 24. 6.1942 /.
Ještě dvacet dní po atentátu nemělo gestapo jedinou stopu. I po sedmdesáti letech je zapotřebí obdivovat velikou odvahu a statečnost českého národa, žen, mladých lidí, inteligence, příslušníků Sokola. Mezi pomahači atentátníkům bylo také hodně bohatých lidí, vlast jim byla dražší než vlastní život, natož majetek. Členové odboje věděli, že jdou i s rodinou do obrovského rizika, a přesto neztratili odvahu. Nebyli udavači, k atentátníkům gestapo dovedla zrada Karla Čurdy – parašutisty, který podlehl strachu.
Gestapo tak přišlo na úkryt atentátníků v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 18. června 1942 sedm parašutistů vzdorovalo sedm hodin 840 esesákům, boj končí smrtí všech „sedmi statečných“.
V kryptě kostela je vybudováno muzeum, které jejich hrdinství dodnes připomíná.
Atentát byl akcí celoevropského významu zaplacen několika tisíci mrtvých Čechů.
Velká Británie po atentátu zrušila podpis pod mnichovskou dohodou.
Pro podrobnější seznámení doporučuji:
román Jiřího Šulce s příznačným názvem Dva proti říši / čte se skutečně jedním dechem /
