Škola: Ve škole jsem měl často smíšené pocity. Střední školy jsou (většinou na jihu) často rozděleny na 2 části. V jedné části jsou ti studenti, kteří plánují, že půjdou na vysokou, tak se snaží od té školy dostat co nejvíc, davají pozor,... V té druhé polovině je to bohužel horší. Jsou tam většinou studenti, jejichž rodiče mají např. farmu, velké pozemky,... kteří již mají o své budoucnosti jasnou představu, ve které se bohužel žádná univerzita nevyskytuje, tak si to chodí do té školy “odsedět”, poněvač mají povinnou školní docházku až do 17-ti let. (Ano, všeci musí na střední s maturitou). Já jsem přestoupil do té skupiny, kteří se připravovali na vysokou, a teda musím uznat, že to žádný leháro nebylo. Nakonec jsem tam i odmaturoval, s tím, že byla podmínka 1 semestr cizího jazyka, tak jsem byl nucen si zvolit španělštinu. Něják jsem to nakonec zvládl, ale učení bylo hodně. Během školního roku jsem se účastnil mnoha různých soutěží, ale nejvíce se mi podařilo “zabodovat” v matematickém (UIL) , což je celo-americká soutěž. Dostal jsem se až do státního kola, kde už bohužel medaile nebyla.

Přiznávám, že se mi již po půl roce stýskalo po rodině, přátelích,spolužacích i učitelech. Celkově celá ČR mi chyběla. Přísloví každý zná….

Nejvíc se mi líbilo: maturitní ceremoniál s diplomem, v kápi a čepci, je to taková pěkná tradice.
Nelíbilo se mi: přehnané ceny některých potravin (např: kg brambor vyjde na dolar pouze když se koupí pytel, jinak to vyjde i na $2,5/kg)

Celkově se mi tam velice líbilo, určitě bych doporučil studium v zahraničí každému, aspoň na ten půlrok, rozhodně to pomůže rozvinout jazykové schopnosti, poznat novou kulturu a najít nové přátelé